Jaký je rozdíl mezi pěstounskou a hostitelskou péčí, jak probíhá prověřování hostitelů a pro koho je tato péče vhodná?

Na tyto a další otázky nám odpověděla Ivana Veselá z obecně prospěšné společnosti Dejme dětem šanci.

Co je to hostitelská péče? 

Hostitelská péče je definována jako opakující se pobyt dětí vyrůstajících v dětských domovech v rodinách hostitelů formou víkendových návštěv, nebo prázdninových pobytů. Hostitelská péče není formou náhradní rodinné péče (NRP), řídí se jinými pravidly a má jiné podmínky. Cílem však je podobně jako u NRP najít dítěti stabilní zázemí, kde může dítě sdílet své trable i radosti, pomoci mu s navázáním sociálních i citových vazeb mimo dětský domov a v neposlední řadě mu umožnit poznat fungování a mezilidské vztahy v běžných rodinách.
V případě oboustranného zájmu je možné a žádoucí zůstat v kontaktu s dítětem i po jeho opuštění dětského domova.

Jaký je rozdíl mezi pěstounskou a hostitelskou péčí?

V pěstounské péči žije dítě dlouhodobě, často až do jeho zletilosti a o svěření dítěte do PP rozhoduje soud. Pěstounovi náleží odměna pěstouna a měsíční příspěvek na úhradu potřeb dítěte, který se pohybuje v závislosti na jeho věku. 
V hostitelské rodině, jak už bylo řečeno, dítě pobývá jen občasně a veškeré náklady spojené s pobytem dítěte v rodině jsou v režii hostitelů.

Pro které děti je hostitelská péče vhodná?

Hostitelská péče je vhodná pro děti, které jsou schopné ji přijmout a pochopit. Měla by být dostupná pro každé dítě, které o ni stojí a které nemá velkou šanci na návrat do své vlastní rodiny ani na nalezení rodiny náhradní. Jedná se tak především o děti staršího školního věku ( nad 8-10 let, protože mladší děti nedokážou pochopit nutnost návratu do dětského domova z rodiny, kde jim je hezky), děti z velkých sourozeneckých skupin, nebo děti jiného než majoritního etnika. Hostitelská péče může probíhat u dětí, které jsou v dětském domově bez sourozenců, u více sourozenců současně (např. dvou až tří), ale také často pouze u jednoho ze sourozenců. Tím, že každé dítě ze sourozenecké skupiny chodí do jiné rodiny, se zajistí pro děti tolik potřebný pocit jedinečnosti, individuální péče a odpočinku od sebe navzájem. Sourozenecké vazby přitom nejsou zpřetrhány, protože děti jsou stále většinu svého času společně v dětském domově.

Kdo se může stát „hostitelem“ a za jakých podmínek?

Pokud jsou splněny podmínky schválení, hostitelem se může stát kdokoliv. Setkáváme se s širokým spektrem zájemců. Jsou to manželské páry, které už jejich vlastní děti tolik nepotřebují, nebo rodiny s menšími dětmi, které mají ještě kapacitu poskytnout alespoň občasné zázemí pro dítě, které nemůže vyrůstat ve své biologické rodině, ale i mladí lidé, páry i jednotlivci, kteří ještě nemají svoje děti. Několik krásných hostitelských vztahů s dětmi bylo navázáno i z řad mladých mužů kolem 30ti let, kteří poskytli zázemí pro chlapce, kterým chyběl mužský vzor.

Jak přesně probíhá prověřování budoucích hostitelů? 

Hostitelská péče zatím není ukotvena v zákoně a nejsou pro její schvalování určeny zcela jasné podmínky. Nicméně každý zájemce musí projít schvalovacím procesem u OSPOD (odbor sociálně právní ochrany dětí), podobně jako při žádosti o pěstounskou péči (PP). Proces není tak zdlouhavý jako u PP, ale zájemce se musí připravit na to, že bude potřebovat čistý trestní rejstřík, musí projít jednorázovým psychologickým vyšetřením, které jsme mu schopni u spolupracujícího psychologa zajistit, a absolvovat místní šetření, což je návštěva sociální pracovnice u zájemce doma.

Na koho se může zájemce obrátit?

Zájemci se mohou skontaktovat s dětským domovem poblíž jeho bydliště a zjistit, zda v daném domově žije nějaké dítě, pro které by byla hostitelská péče vhodná. Ředitel(ka) dětského domova se zájemcem vše probere a upřesní, co vše od něj bude požadovat. Následné schválení probíhá na OSPOD podle adresy trvalého bydliště zájemce.

Je třeba nějaké vzdělání a příprava? 

Určitě vřele doporučujeme se na takto zásadní krok připravit! Není to rozhodnutí, které by měl zájemce uspěchat. Naše organizace pořádá dvakrát ročně seminář pro zájemce o HP, kde se kromě základních informací dozvíte i o specifikách dětí vyrůstajících v DD, jejich možných deprivačních projevech a rizikovém chování. Součástí semináře jsou také kazuistiky konkrétních dětí a rodin, nebo třeba způsoby komunikace s těmito dětmi a řešení případných problémů, které mohou nastat.

Má hostitelská péče nějaká rizika - pro děti/pro hostitele? 

Primární je riziko zklamání dítěte. Každé dítě, které žije v dětském domově, si už tak zažilo dost zlého a nikdo jej nechce vystavovat dalšímu psychickému strádání. Nejčastější argument proti hostitelství je právě, že dítě bude hostiteli zklamáno, a to buď z toho důvodu, že by se rádo stalo plnohodnotnou součástí rodiny formou pěstounské péče a rodina toto není schopná naplnit nebo v případě hostitelů, kteří si dítě na sebe citově navážou a posléze nemohou svému závazku dlouhodobě dostát a HP ukončí. Výsledkem je dítě zklamané, smutné a hostitelskou péčí více poznamenané než obohacené.
Dalším rizikem je zklamání hostitelů, kteří nabízejí svůj čas, energii, nasazení, svou rodinu. Zklamání pak přichází tehdy, pokud dítě z jakéhokoli důvodu hostitelskou péči ukončí, nebo když hostitel neunese deprivační projevy dospívajícího (např. lhaní, manipulaci) a dál v HP nepokračuje.
Proto je dobré se na toto rozhodnutí dobře připravit. Hostitelská péče má však daleko více pozitiv než rizik a to nejen pro děti, ale i pro hostitele samotné a jejich rodiny.

Stávají se hostitelé pěstouny?

Pro většinu dětí v dětských domovech není jednoduché najít náhradní rodinu, zvláště pro děti starší, nebo děti jiného etnika. Starší děti žijící v dětských domovech často ani po trvalém umístění do náhradní rodiny netouží. Hostitelství je pro ně ale přijatelnou možností náhradní rodiny alespoň na přechodnou dobu. Hostitelská péče může být dobrým základem pro vytvoření vztahu důvěry dítěte v dospělou osobu a v některých případech může spontánně přerůst až v pěstounskou péči.

Více na www.hledamerodice.cz nebo na www.dejmedetemsanci.cz